Archív pro‘Prevence’ kategorii

Vypalování travních porostů

Pondělí, Březen 20th, 2017

Vypalování travních porostů

20.3.2017

Ačkoliv astronomické jaro začíná 20. března, tak příjemné počasí už láká k úklidům na zahradách včetně pálení zahradního odpadu nebo dokonce vypalování porostů. Své o tom ví i hasiči, kteří už zaznamenali zvýšené množství požárů v přírodním prostředí. Například hned první březnový víkend vyjížděli k 227 požárům, což je dvakrát víc, než je dlouhodobý denní průměr. Březnové úklidy pozemků si už také vyžádaly dva lidské životy. V obou případech se jednalo o starší osoby. Ty jsou právě při těchto činnostech ohroženy nejvíce. Zvláště při silném větru dochází velice snadno k rozšíření ohně mimo ohniště a zejména starší lidé, kteří mají často omezené možnosti pohybu, mohou v takový okamžik podlehnout panice nebo ztrátě orientace.

K první události došlo 4. března 2017 v Kraji Vysočina. Zde hasiči likvidovali požár lesního porostu u obce Martinice a v požářišti nalezli tělo jedné osoby, která zemřela při pálení klestí. Dne 14. března 2017 v Jihomoravském kraji, okr. Blansko zase zahynula jedna starší osoba při pálení klestí u lesa cca 150 m od domova. K závažnému požáru došlo také 13. března 2017 na Sokolovsku v Karlovarském kraji, kde hořela suchá tráva a klestí kolem jezera Medard. Požár se rychle šířil a zasáhl rozhlehlé území. S ohledem na nekontrolovatelné šíření ohně na velké ploše byl na místo zásahu povolán i vrtulník. Dle vyšetřovatelů bylo příčinou požáru úmyslné zapálení.

Oheň v otevřeném prostoru se může velice snadno vymknout kontrole a způsobit nejenom značné škody na zdraví a majetku, ale také závažné ekologické následky, například v podobě ztráty části lesa či úhynu živočichů. I zdánlivě tak bezpečná činnost, jako je spalování shrabaných porostů, mívá mnohdy neblahé následky. Ačkoliv astronomické jaro začíná až 20. března, tak příjemné počasí už láká k úklidům na zahradách včetně pálení zahradního odpadu nebo dokonce vypalování porostů. Své o tom ví i hasiči, kteří už zaznamenali zvýšené množství požárů v přírodním prostředí. Například hned první březnový víkend vyjížděli k 227 požárům, což je dvakrát víc, než je dlouhodobý denní průměr. Březnové úklidy pozemků si už také vyžádaly dva lidské životy. V obou případech se jednalo o starší osoby. Ty jsou právě při těchto činnostech ohroženy nejvíce. Zvláště při silném větru dochází velice snadno k rozšíření ohně mimo ohniště a zejména starší lidé, kteří mají často omezené možnosti pohybu, mohou v takovýto okamžik podlehnout panice nebo ztrátě orientace. K první události došlo 4. března 2017 v Kraji Vysočina. Zde hasiči likvidovali požár lesního porostu u obce Martinice a v požářišti nalezli tělo jedné osoby, která zemřela při pálení klestí. Dne 14. března 2017 v Jihomoravském kraji, okr. Blansko zase zahynula jedna starší osoba při pálení klestí u lesa cca 150 m od domova (událost řešil pouze vyšetřovatel příčin vzniku požáru, obešla se bez účasti JPO – pozn. red.). K závažnému požáru došlo také 13. března 2017 na Sokolovsku v Karlovarském kraji, kde hořelasuchá tráva a klestí kolem jezera Medard. Požár se rychle šířil a zasáhl rozhlehlé území. S ohledem na nekontrolovatelné šíření ohně na velké ploše byl na místo zásahu povolán i vrtulník. Dle vyšetřovatelů bylo příčinou požáru úmyslné zapálení. Oheň v otevřeném prostoru se může velice snadno vymknout kontrole a způsobit nejenom značné škody na zdraví a majetku, ale také závažné ekologické následky, například v podobě ztráty části lesa či úhynu živočichů. I zdánlivě tak bezpečná činnost, jako je spalování shrabaných porostů, mívá mnohdy neblahé následky.

Vypalování trávy je v České republice zakázáno hned třemi zákony: zákonem o požární ochraně 133/1985 Sb., zákonem o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. a zákonem o myslivosti 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přesto se tzv. stařina každé jaro vypaluje. Podle § 17 odst. 3 písm. f) zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, nesmí fyzická osoba provádět vypalování porostů, jinak se dopustí přestupku podle § 78 odst. 1 písm. s) citovaného zákona. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 25 000 Kč. Podle § 5 odst. 2 citovaného zákona právnické a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému HZS kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.

Při porušení této povinnosti se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba správního deliktu podle § 76 odst. 2 písm. n) citovaného zákona. Za tento správní delikt jim může nýt uložena pokuta až do výše    500 000 Kč. Pálení biologického odpadu lze provádět za podmínek stanovených jednotlivými obcemi (nežádoucí znečišťování ovzduší, obtěžování okolí apod.) jen na předem připravených přiměřeně velkých hromadách za trvalé přítomnosti alespoň jedné dospělé osoby a prostředků na prvotní hasební zásah.

 

převzato z pozary.cz

Popáleniny a opařeniny

Pondělí, Srpen 31st, 2015

Popáleniny a opařeniny

 

31.8.2015

Při přípravě článku o popálenínách a opařeninách jsem narazil na webové stránky www.prvni-pomoc.com. Po chvíli brouzdání na těchto stránkách jsem došel k názoru, že se jedná o docela kvalitní stránky týkající se nejen popálenin, ale první pomoci celkově. Proto bych je všem rád doporučil, myslím, že si každý zde najde alespoň kousek něčeho, co ho bude zajímat.

http://www.prvni-pomoc.com/popaleniny-opareniny#rozsah

Pálení klestu a vypalování porostu

Pondělí, Březen 25th, 2013

Pálení klestu a vypalování porostu


Jaro už nám klepe na dveře a s tím přichází, jako každoročně, práce na zahradách a zahrádkách, které jsou každoročně spjaty s vypalováním porostů a pálením biologického odpadu (listí, větve, rostlinný odpad, apod.). Z hlediska pohledu požární ochrany je tato činnost spojena se zvýšeným rizikem vzniku požáru.

Na začátek je nutno rozdělit pojmy pálení biologického odpadu a vypalování travních či jiných porostů. Vypalování porostů je zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů zakázáno a porušení zákazu je možno trestat u fyzických osob až do výše 25 000 Kč a u právnických osob postihem do 500 000 Kč. Na rozdíl od vypalování porostů není pálení shrabané trávy, listí či klestu zákonem výslovně zakázáno. I na tuto činnost platí však určitá pravidla a omezení.

Zákon jasně stanovuje podmínky pro pálení, které provádí podnikající fyzické a právnické osoby. Je to zejména povinnost ohlašovat každé pálení na Operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Ohlašování je možno provádět přímo na linku 150, či přes webovou aplikaci na internetových stránkách http://www.hzscr.cz/hzs-jihoceskeho-kraje.aspx (http://hzsjk.webrex.cz/?menu=3), kde v sekci Sužby pro veřejnost je odkaz Aplikace pálení. Zde je možno vyplnit jednoduchý formulář, který je po odeslání doručen přímo na operační středisko HZS Jihočeského kraje. Při ohlašování pálení je nutno uvést následující informace:

  • datum a místo pálení
  • osoba, která je za pálení odpovědná + kontakt (mobilní telefon)
  • dobu po kterou bude pálení probíhat

Povinnost zákona ohlašovat pálení se nevztahuje na fyzické osoby, které tuto činnost provádějí na svém pozemku, ale pokud fyzická osoba plánuje pálení většího množství biologického odpadu, je vhodné rovněž ohlásit pálení na informační a operační středisko HZS Jihočeského kraje.

I pro pálení biologického odpadu na soukromém pozemku však platí určitá pravidla. Jedná se zejména o:

  • dodržování povinností vyplývajících ze zákona o ovzduší a platných obecně závazných vyhlášek obcí (požární řád obce, vyhlášky o nakládání s komunálním odpadem, apod.)
  • pálení má být přítomna osoba starší 18 let
  • oheň by se neměl rozdělávat za pomoci hořlavých kapalin
  • neprovádět pálení při nepříznivých povětrnostních podmínkách (silný vítr, inverze)
  • dodržovat bezpečnou vzdálenost ohniště od zástavby a hořlavých předmětů (domy, auta, ploty apod.)
  • mít k dispozici jednouché hasební prostředky (lopata, kbelík s vodou, písek, apod.)
  • velikost ohniště volit tak, aby všechen hořící materiál shořel v době, kdy je namístě přítomen dozor
  • nenechávat místo pálení bez dozoru
  • v případě, že se oheň vymkne kontrole a nelze ho uhasit vlastními silami, je osoba provádějící pálení povinna okamžitě vzniklý požár ohlásit operačnímu středisku HZS kraje

Takže jednoduchá rada na závěr zní – každé pálení nahlašte operačnímu středisku HZS, aby nedošlo ke zbytečnému výjezdu hasičské techniky, která může být v tu dobu potřebná někde jinde!

Co vás může potkat na řece

Úterý, Červenec 3rd, 2012

Co vás může potkat na řece

 

„Nechtěla byste se svézt s námi?“ láká v prázdninovém letovisku skupina vodáků slečnu, která jde náhodou podél řeky. Nad jejím argumentem, že na raftu nikdy nejela, mávají vodáci bezstarostně rukou. Jen dílem šťastné náhody nezaplatila mladá žena neuvážené rozhodnutí životem.

K tomu, abychom se vydali poprvé na řeku, dnes v podstatě nic nepotřebujeme. Loď i veškeré vybavení si můžeme půjčit. Nikdo neřeší, jestli zvládneme plavidlo ovládat i v mezní situaci, nenutí nás, abychom si vzali vestu a nasadili přilbu. Můžeme klidně vyplout i na tu nejtěžší řeku, aniž umíme vodu číst a tušíme, co dělat, když se převrhneme. Ve vyplutí nám nic a nikdo nemůže zabránit. Snad jen pud sebezáchovy, máme-li nějaký.

Devět tisíc za jeden den

„Na to, co se dnes na řekách děje, se až divím, že utonulých není víc,“ hodnotí pohyb na českých řekách Petr Ptáček, lektor a majitel Vodácké školy záchrany.

„Na Cyrila a Metoděje (5. července) v roce 2010 probíhalo sčítání vodáků na Vltavě. Během dne projelo Rožmberkem devět tisíc lidí,“ prozrazuje Petr Ptáček. „Přitom vodák před desátou nevstává a po šestnácté hodině už na řece není. Devět tisíc během šesti hodin na jediné řece,“ pokračuje.

To je obrovské číslo. Pak se vám samozřejmě stane, že na vodě není k hnutí, před jezem si vystojíte půlhodinovou frontu, abyste si ho vůbec sjeli, a nedejbože se „cvaknete“. Během chvilky máte na hlavě dalších pět lodí, jejichž posádky na nic nečekají a jedou,“ dodává.

Tolik lidí nejezdí nikde na světě

„Když jsem začínal,“ vzpomíná Petr Ptáček, „jezdilo se na laminátových lodích. Kdo neuměl číst vodu, najel na kámen, proděravěl loď a skončil,“ pokračuje instruktor s tím, že dnes jsou lodě vesměs plastové, tudíž v podstatě nerozbitné. Změna materiálu napomohla masovosti a zároveň degradovala umění loď ovládat.

Kopírujeme světový trend, nebo jsme ve srovnání s cizinou v zálibě vodáctví spíš výjimkou? Podobná masovost podle Petra Ptáčka neexistuje nikde na světě. „My jsme naprostý unikát. Když se v zahraničí chce někdo projet po řece, najme si agenturu s instruktorem a ví, že on to nejen umí, ale má veškeré vybavení a je proškolený, i co se týče záchrany. U nás jdou lidi poprvé na loď, nikde si nezjistí, jak se loď ovládá, natož co by měli dělat, když se převrátí,“ dodává.

Nic proti, ale…

„Mladá paní, nepouštějte s ním ty děti,“ dočítáme se v jedné z povídek knihy Cena adrenalinu, kterou napsal kolektiv lektorů Vodácké školy záchrany. K jezu připluly dvě kánoe, na jedné sedí mladý pár, na druhé manželé se dvěma dětmi předškolního věku. Nikdo z nich nemá vestu, ani děti. Rozum zůstává stát nad tím, že žena z lodi před jezem vystoupí, ale dětem dovolí, aby s tatínkem jez spluly. Tragické následky se nedají vrátit. Cena za chybné rozhodnutí bývá bohužel někdy fatální.

„Vody v českých řekách bývá zejména v létě málo,“ říká Petr Ptáček. „Přesto zastávám názor, že vestu a přilbu byste měli mít vždy,“ tvrdí a dodává, že je přesvědčený o tom, že pro vodáky by měla platit stejná pravidla jako pro cyklisty nebo lyžaře.

„Netvrdím, že je nutné mít vestu na sobě po celou dobu plavby na klidné řece, ale před splutím jezu by si ji každý měl obléct a nasadit přilbu. V řece je spousta ostrých kamenů, skla, železa. Utopit se můžete třeba proto, že se praštíte do hlavy,“ vysvětluje lektor.

Na sobě by měl mít vodák ideálně neopren, ale splouváte-li lehkou tuzemskou řeku, postačí vám plavky a triko.

Nezbytně si neopren pořiďte, chystáte-li se splouvat řeky v zahraničí. Jedete například do Chorvatska, kde je v létě nesnesitelné vedro, ale krasová řeka může mít pouhých pět stupňů. Když do ní spadnete, je to pro tělo obrovský šok. Zapomenout byste nikdy neměli na větrovku, sluneční brýle a opalovací krém. Hodně důležité jsou ovšem boty. Žabky nechte na břehu a do lodě nazujte kotníčkové šněrovací boty s pevnou patou i špičkou, nejlépe látkové s dírami, jimiž vytéká voda.

Poprvé na háčku

Jedete-li poprvé, vydejte se s někým, kdo to umí, a vyberte si lehkou řeku. Loď zvolte bachratější se širším dnem nebo nafukovací. Širší dno zvyšuje stabilitu, loď je i trochu pomalejší, což je pro začátečníka výhodou. Nafukovací loď je vyráběna pro plavbu na těžších řekách, takže je svou podstatou stabilnější a pomalejší.

V kánoi, lodi pro dva, bude vaše místo na háčku, tedy vepředu. Všechno řídí kormidelník, háček jen radí a učí se číst vodu. Řeka vydává signály a zkušený vodák rozpozná, kde je málo vody a kde kámen, jemuž je potřeba se vyhnout. To je úkol háčka. Jakmile se naučíte vodu číst, můžete se s kormidelníkem prohodit. Zkušenější z dvojice sedící nyní vpředu, který už signály vody zná, pomáhá kormidelníkovi rovnat loď ve směru plavby.

Výška jezu nehraje roli

Pod jezem se ročně utopí osm vodáků a dalších dvacet až třicet lidí, kteří tam spadnou, koupou se nebo pro někoho skočí. Nebezpečnost jezů nespočívá většinou v jejich výšce, ale ve tvaru spádové desky a tvaru vany v podjezí. To ovlivňuje chování vody pod ním.

Za nebezpečné se dají považovat ty jezy, kde voda plynule neodtéká a vytváří se válec (zpětný proud vody jdoucí zpět k jezu). Při sjíždění jezu s válcem hrozí hlavně výrazné zpomalení lodi kvůli působení vratného proudu, což platí i pro rafty. Velké nebezpečí spočívá také ve vypadnutí vodáka přímo do válce.

„Je zajímavé, že když se staví jez, musí mít tzv. rybí přechod, aby ryby mohly migrovat výše proti proudu,“ říká Petr Ptáček. „Ale když do jezu spadne člověk a utopí se tam, není za to nikdo zodpovědný,“ pokračuje odborník, který se zasazuje o to, aby se stavěly bezpečné jezy. „Snažíme se docílit, aby jez musel splňovat určitá bezpečnostní pravidla,“ pokračuje Petr Ptáček s tím, že je jasné, že dříve postavené jezy se už opravovat nebudou.

Na to nejsou finanční prostředky, ale ty nově postavené by už podle něho měly splňovat bezpečnostní pravidla. „Nejenže se v něm utopí člověk, který tam spadne, ale v podstatě mu nemůže ani nikdo pomoct. Hasiči se nemají jak zabezpečit, aby v jezu neskončili taky,“ tvrdí lektor. Jezy jsou zákeřné i v tom, že obvykle nejsou dopředu nijak označené.
I na mírně tekoucí řece totiž můžete narazit na jez, který je zabiják.

Pád do jezu znamená obrovský stres

Podle odborníků vydrží průměrně zdatný člověk bojovat s válcem dvě minuty. Nemůžete plavat tam, kam byste chtěli, proud vás drží na místě, a navíc vás ještě potápí. A právě v této chvíli se ke slovu dostává plovací vesta. I když sama o sobě není zárukou, že se ve válci neutopíte, přece jen vás táhne na hladinu.

Lépe se orientujete v prostoru, vnímáte, kde je nahoře a kde dole. Když vás na chvíli vynese nahoru, máte šanci zachytit se lana nebo házečky, kterou vám ze břehu záchranáři házejí. V neposlední řadě znamená vesta i další izolační vrstvu zpomalující podchlazení a tlumící případné nárazy.

Podobným způsobem může u zkušenějšího vodáka fungovat neopren, který zvyšuje pozitivní vztlak. Plavat byste měli spíše do stran (ne kolmo od jezu), abyste se dostali ven z jezu nebo blíže ke břehu, odkud vám již snadněji pomohou.

Do válce neskákejte

Pomoc tonoucímu by měla přijít vždy ze břehu. Z lodi se o záchranu člověka ve válci může pokusit jen proškolený záchranář.

Nikdy neskákejte do jezu za topícím se člověkem, protože pak tam není jeden vodák, ale dva. Ideální je, pokud máte s sebou házečku, což je ovšem další pomůcka, kterou s sebou většina vodáků nevozí. Házečku neboli pytlík připevněný k lanu dlouhému 15 až 20 metrů hodíte tonoucímu ze břehu. Není to úplně snadné, proto je dobré trénovat to na suchu.

V případě skutečné záchrany jde o vteřiny a svou roli hraje stres na obou stranách. Nemáte-li házečku, použijte tzv. koňadru, což je lano uvázané u lodi, a na ně přivažte vestu, máte-li ji, nebo něco, co plave.

Jakmile vytáhnete tonoucího, je nutné zjistit, zda je při vědomí a dýchá. Nereaguje-li, nedýchá nebo se vám jakkoli nezdá, volejte bez odkladu linku záchranné pomoci 155. Nejenže se ihned na místo vydá rychlá záchranka s lékařem, ale proškolená dispečerka vás bude navigovat, jak postupovat do příjezdu sanitky.

Jak sjíždět jez

  • zastavte v bezpečné vzdálenosti a jez si prohlédněte ze břehu, nikdy ne nájezdem co nejblíže
  • pokud si nejste jisti svými schopnostmi, loď přeneste
  • sjíždějte v té části, kde voda plynule odtéká
  • k jezu nikdy nenajíždějte bokem


 

Záchranné prostředky

  • házecí pytlík – pevné plovoucí signální lano o průměru 8 až 12 mm a délce 10 až 25 m, které je smotané v sáčku z nepromokavé látky a opatřené plovoucím materiálem u dna. Dnem pytlíku je lano vyvedeno ven a opatřeno okem. Lze použít jen u tonoucích, kteří jsou při vědomí.
  • karabina (min. 2 až 3 s co největším rozevřením), nůž, píšťalka (je ji lépe slyšet než lidský hlas), lékárnička, mobil
  • břeh lemují pomníčky utonulých nebo výstražné cedule
  • nebezpečný jez bývá vyznačen v kilometráži řeky
  • vytváří se válec – voda se vrací zpět pod jez a plynule neodtéká
  • voda tiše přepadává
  • značně zpěněná voda
  • netvoří se žádné vlny
  • kolmá spádová deska, kdy se špice lodi může zabořit do vody (hrozí vypadnutí přímo do jezu)
  • jestliže je vývarová linie vzdálenější než délka poloviny lodě
  • pokud ve vývařišti rotují větve, klády, odpadky, znamená to, že spodní proud je velmi silný
  • pokud se k němu nedostanete ze břehu

Jak poznám nebezpečný jez

Seznam nebezpečných jezů můžete najít na www.nebezpecnejezy.cz , nebo se podívejte na www.vodackaskolazachrany.cz

Lhůty kontrol a čištění spalinových cest a spotřebičů

Sobota, Leden 14th, 2012

Lhůty kontrol a čištění spalinových cest a spotřebičů

Celé znění nařízení vlády 91/2010 Sb. naleznete zde Nařízení vlády 91/2010 Sb.